Jako poslední kategorií, jejíž hodnocení ještě nebylo zveřejněno, je tým juniorů. Rakovníku se zatím dlouhodobě nedaří tým juniorů stabilizovat a bohužel v každé sezóně se tento kádr obměňuje, navíc spousta hráčů z různých důvodů končí.
Zkušený loděvod Martin Fencl se snažil v této sezóně tým nasměrovat na tu správnou vlnu a ukázat, že parta juniorů rozhodně skrývá určitý potenciál.
Již před sezónou bylo jasné, že stejně jako předchozí rok, bude kádr juniorky velmi omezený.
Příslibem mohlo být, že klíčoví hráči předchozí sezóny - Ježek, Jiroušek, Němec, Jirásek - mohli v juniorce pokračovat i v této sezóně. Z dorostu se posunuli zejména Nechutný a brankář Strnad, který byl mnohdy klíčový článek zápasů. I tak bylo třeba doplňovat tým pro utkání dorostenci, kde o šikovné hráče nebyla nouze, zejména Malý se pak ukázal jako klíčová posila.
Před startem této sezóny došlo k rozhodnutí zrušit samostatné tréninky juniorky a hráči tak trénovali buď s áčkem či béčkem mužů, jelikož ti měli nově tréninky odděleně. Je třeba uvést, že docházka juniorů na tréninky mužů byla ve většině případů velmi dobrá a přispěla, společně s herní praxí v mužských týmech, k osobnímu růstu hráčů. Samozřejmě mělo dobrý vliv i to, že hráči měli možnost hrát každý týden přátelské utkání proti týmu Blue Horses A či B.
Úroveň soutěže byla ještě o něco náročnější než v minulém roce, především vedoucí trio Kralupy, Black Angels a Bohemians B produkovali velmi vyspělý florbal, na úrovni vyšších regionálních soutěží mužů. Herně jsme tak byli schopni konkurovat pouze týmům ze spodní poloviny tabulky a konečné sedmé místo z devíti účastníků tak není výsledkově úplný propadák. Je nutno podotknout, že kdybychom se na zápasy stabilně scházeli v plné sestavě, určitě bychom poohlíželi po jiných příčkách.
Velkým handicapem se ukázal zejména úzký kádr, který nedovoloval udržet tempo po celou dobu utkání, odehraného často s jedním až dvěma hráči na střídání. Bohužel prognóza pro příští sezónu není v tomto směru zatím úplně radostná. Uvidíme, jak bude tým vypadat, ale určitě si budu muset s hráči sednout a ujasnit si s nimi, že je potřeba, aby zápasy brali jako povinnost. Díky několika zápasovým absencím následně může dojít k demotivací zbytku týmu.
Poděkování patří kromě jádra týmu i všem dorostencům a juniorkám, kteří nám pomohli v zápasech a osobně bych rád ocenil i pomoc trenérů Veroniky Třískové a Jakuba Kochánka, jak s tréninkem, tak i s koučováním.
Díky všem a budu se těšit na další sezónu.
Comments